Ahoj podzime!
My víme, že jsme zatím asi jediní, kdo tě už cítí ve vzduchu. Blížíš se. Pomalu, nenápadně. Zatím jen podle kalendáře.
Nálada ale pozvolna přechází. Mlhy, šustění listů a hrnky voňavého čaje, už brzy! My se na tebe těšíme! Na ta rána, kdy se změní vzduch a vy víte, že už to brzy přijde. Že už brzy budeš tady!
Už brzy vyrazíme s košíkem na houby!
Už brzy budeme hledat tu huňatou mikinu, do které se zabalíme, až rána začnou být chladnější.
Už brzy budeme hledat ztracený deštník, abychom to nakonec vzdali a šli si pro pršiplášť...
Milujeme podzim. Milujeme tu náladu, kterou přináší. Knihy nás k sobě lákají, protože co dělat o podzimních večerech jiného než sedět s knížkou, horkým čajem a zabalení v dece číst kouzelné příběhů úžasných autorů. A toulat se lesem? Kopat do opadaného listí? Přeskočit kaluž nebo si užít ty barvy, které přináší. Milujeme to nakonec všechno!
Naše práce je v mnoha ohledech jiná, já osobně podzim vnímám už někdy od června. Barevné palety léta totiž pomalu ale jistě střídají podzimní tlumené a krásné náladové vzory. V letních parných dnech vybírám látky, které evokují řádky výše. Když toto píšu, je srpen. Venku 27 stupňů a já pomalu ale jistě pouštím svůj podzimní výběr náladových písní a připravuji si první vánoční.
Brzy to bude tady. Ta nálada a těšení.
Občas je to matoucí. V době, kdy všichni přemýšlí nad létem, já jsem srdcem v podzimu. Je to smutné, ale krásné zároveň. Těšení je jiné, v jiný čas, ale o to více si ho můžu užít. Těšení i strach. Trefím se? Bude se vám to líbit? Nevím, nikdo nevíme...
Co je ale druhá stránka mince, to je určitě zkoušení podzimních novinek v horkých dnech. My se ale obětovaly. A tak, ačkoli to zní šíleně... my jsme připravené. Podzime, pojď... Těšíme se na tebe.
Už brzy nové střihy, nové vzory a nové látky. Chystejte si hrnek čaje, brzy vám to všechno ukážeme! : )
S díky za to, že můžeme!
Lucka